Námluvy 5

29. ledna 2009 v 2:30 | Backy |  Námluvy
Autor: Blind & Backy

Tom-
Došli jsme na zastávku, kde jsme stáli ve dvou velkých skupinách. Obnášeli jsme to my dva s Billem a naši kámoši a také Simonova parta. Zapletli jsme se do davu naší skupiny a radši nevnímali tu druhou, kteří nesli trapný název "drsňáci".
"No né, naše teplé, růžové ňuňátko odvážilo vytáhnout patičky z domečku? Už jsme si mysleli, že žádná sranda nebude!" vykřikl Patrik, tož jeden ze Simonovo party a ukazoval na Billa. Tomu se zalévaly oči slzami.
"Opovaž se brečet! Nedělej jim tu radost ještě větší! O co myslíš, že jim jde? Abys to naprosto ignoroval? Být tebou začnu, než se začnou navážet." Řekli jsme s Andym najednou a dělali jakoby se nechumelilo, jen aby to nevypadalo, že ho chráníme jak šípkovou Růženku.
Po několika minutách se Billův úsměv roztáhl od ucha k uchu a zbytek narážek nevnímal… Ale růžové ňuňátko se mi líbilo, to abych si zapamatoval…
Přijel autobus a my se do něj narvali. Co nejdříve jsme si zabrali volná místa, kterých tu stejně moc nebylo. Bohužel to vyšlo tak, že seděl každý jinde a každý s někým jiným. Jak jsem se tak rozhlížel, tak většina z nás seděla s někým z drsňáků, až na mě, který se musel usmívat na starou babičku se starou přecpanou taškou a holí, kterou jsem musel držet. Na Billa vyšlo poslední místo a to vedle vůdce kmenu neandrtálců… eeh pardon, chtěl jsem samozřejmě říci vedle úžasného skvělého Simona, vůdce party "drsňáků". Chtěl jsem se zvednout ale ta stará ježiba… pardon, chtěl jsem říci stará milá paní, mi nedovolila se hnout z místa. Náhle jsem viděl Nigelovo úsměv na tváři. Abych vám zkrátil povídání o tom, kdo to je, tak to řeknu rychle. Jeden blbeček od Simona.
"Někam se ženeš Kaulitzi? Bráška je v dobrých rukách, o to se neboj!" řekl a ušklíbl se. "Dík babi, že ho ještě chvilku zdržíš, je to můj dobrej kámoši ze třídy, můžeš si s ním popovídat." Řekl ten idiot te staré rachejtli a já myslel, že se asi zbláznim.

Bill-
Dobrá, nejen, že můj bratr balí nějakou devadesáti-letou sexbombu, ale navíc se mi dostavilomísto vedle největšího úchyla, kterého znám. Už abych se připravil na to růžové ňuňánkování a nádávání do kurvení… už aby to bylo za mnou.
"Ahoj miláčku, jakpak ses vyspal? Nebylo ti samotnému smutno?" řekl uslizle a já si začal kopat hrob.
"Rozhodně nejsem tvůj miláček, vyspal jsem se docela dobře a ve vedlejším pokoji přebývá můj bratr, takže jsem sám taky nebyl! Jediné co bych dnešku mohl vytknout, je ta strašlivá noční můra!" pravil jsem naštvaně.
"A to je?" zeptal se Simon.
"Ty!" křikl jsem palčivě a otočil se k němu zády.
"Ale no tak broučínku, vždyť je dneska tak krásný den a jak tak koukám, podle toho také vypadáš! Bratříček nás nebude zbytečně otravovat a máme ještě hodinku jen pro sebe, tak co podnikneme?" zeptal se vášnivě a trochu se ke mně přišoupl. Nemohl jsem se odšoupnout více, tedy… jen v případě, kdybych nechtěl spáchat neplánovanou sebevraždu o školní batohy, podniknout dvojnásobné přeražení huby a případné zlomení vazu, v podstatě, nic vážného.
"Tuším, co máš v plánu." Řekl jsem znechuceně a už, už jsem se viděl s přeraženou hubou na zemi.
"Neboj se, bude mi stačit jeden vroucný a nádherný polibek. Praví a přitáhne si mě k sobě. Vezme mi hlavu do dlaní a začne mě jemně líbat. Jemně?! Vážně jsem řekl toto slovo? Divím se, že je to pravda, jelikož, když si vezmu, jak je Simon šíleně surovej… Často mívám modřiny, jen kvůli tomu, že mě chytil za ruku. Jen chvilku vydržte bez mého komentáře, jelikož se v této chvíli musím trochu vžít. Opravdu, nebudu kecat, ale začíná se mi to líbit.



Najednou jsem si také uvědomil, že to že miluju Toma, byla jen obyčejná vsugerovaná myšlenka, jelikož to nikdy nebude pravda. Je to bráška a také navždy zůstane. Ale jen bráškou!
Začal jsem se Simonem spolupracovat a malinko ústa pootevřel. Seděli jsem úplně vzadu, proto jsem neměl velký strach, že nás někdo uvidí, ba si začne stěžovat. Musím přiznat, že mé srdce začalo pookřávat a spolupracoval jsem jako s člověkem, kterého opravdu miluji… Co to tu zase plácám?
Odtrhli jsme se od sebe ve chvíli, kdy jsme zastavili na první zastávce od té naší.
"Bylo to fakt krásný, neměl jsem ani ponětí, že dokážeš být takhle něžnej." Šeptl jsem mu do ucha a viděl jsem jemnou ruď na jeho tvářích.
"Když jsem s tebou, taky nevnímám, co dělám, lásko. Jen tak mimochodem… krásně líbáš!" řekl a já myslel, že se samou rozkoší asi rozplynu. Jen jsem šťastně vydechl a slyšel zavření dveří. Autobus se s námi rozjel a já jen čekal, co se bude dít dál.
"Simone?" zeptal jsem se nejistě s myšlenkou, že byl něžný poprvé a také naposled.
"Stalo se něco, lásko?" zeptal se ustaraně a přiblížil se ke mně. Přiblížil jsem se k jeho rtům. Myslím, že to pochopil. Znovu se vpil do mých rtů a splynuli jsme v jednom vroucném políbení. Možná jsem se dostal do ráje a našel svého anděla… Kdo ví…

Tom-
Tak a za chvilku se ze mě stane velká atomová bomba. Nevíte, o co jde? To vážně nevidíte jak se tam můj bratr olizuje s tím neandrtálcem! Bože, co mám dělat?!
"Jak si říkal, že se jmenuješ mladíku?" ozvala se ropucha vedle mě a já se bál dalšího slova.
"Tom, babi!" zařval jsem jí do uší a najednou se na mě otočila polovina autobusu, sledujíc milostnou scénu v zadní části autobusu.
"Aha, málem jsem zapomněla Ome. A jak se těšíš do školy?" zeptala se mě už asi postopadesátý.
"Netěšííím!!" zařval jsem znovu a hned se pohledem omluvil sledujícím té "kiss show".
"Tak to je dobře, a proč tak křičíš?" zeptala se ježibaba a já se naštval… Pardon, ale komentář k té akci v zadní části autobusu se vyjádřím, až mi ta rašple dá pokoj.
Takže můj komentář k akci vzadu… Myslím, že je dobře, že…
"A jak znělo vlastně tvé jméno?" ozvala se ropucha a já se dopálil úplně.
"Heleďte babizno, začněte konečně otravovat i jinýho dementa, než mě! Nebo alespoň zavřete hubu, nikdo z nás nemá chuť poslouchat ty vaše přiopilé narážky na lidi, kterým se zrovna svírá srdce žalem!" řekl jsem jí přímo do obličeje a doufám, že to neslyšela.
"No konečně slovo chlapa! Tos nemohl říct dřív, že tě otravuju?" řekla najednou a já si oddechl.
Takže jsem chtěl říct… Konečně nikdo neruší! Myslím, že je dobře, že se zamiloval. Proč jsem si jen myslel, že ho miluju? Ale no tak Tome, vždyť ty přece na kluky nejsi! Najdeš si pořádnou babu… Ale na támhletu nekoukej! Vynadal jsem si, když mi pohled padl na ropuchu zelenou.
"Asi máš pravdu Nigele… jsou spolu šťastný, bylo by k ničemu je od sebe odtrhovat." Pravil jsem ke klukovi sedíc za mnou.
"Konečně si dostal rozum!" řekl a dál sledoval "kiss action". Já se pokoušel odvracet pohled od toho místa. Pamatujete, jak jsem mluvil o té holce? Samotného by mě zajímalo jak to udělám, když mé srdce tluče pro jiného… Náhle jsem si vzpomněl na jednoho moc hezkýho kluka od nás ze školy. Třeba něco kápne. Jen tu je malý problém… On je tak trochu… EMO. Budu muset ještě hodně přemýšlet. Zkusím ho oslovit, třeba se chytne. Ale co mu řeknu? Když vždyť on je…
"A jak znělo tvé jméno?" a je to tu zase…

Bill-

Miluju ho! Líbali jsme se tak vášnivě, ale i přesto to bylo romantické. Sem tam jsem zaslechl Tomovo pokusy o sbalení sexbabky…
Ach Simone… proč musíš být až takhle moc hezkej? Asi jsem opravdu zamilovaný.
"Nemáš dneska odpoledne čas?" zeptal se a pohladil mě po tváři.
"To mě zveš na rande?" zeptal jsem se a položil jsem si hlavu na jeho rameno.
"Tak pokud nechceš, nemusíme." Řekl podezřele klidně a čekal na mou odpověď.
"Samozřejmě že chci!" vykřikl jsem a padl mu kolem krku.
"Uvěříš, když ti řeknu, že tě miluju?" zeptal se mě a já se šibalsky usmál.
"Když mi to nějak dokážeš, možná i uvěřím." Odpověděl jsem a čekal, jak zareaguje.
"Co pro to mám udělat?" zeptal se a já se zamyslel vlastně by tu něco bylo, ale nevím jak to říct.
"Pokus zapojit svou fantazii broučku." Řekl jsem a položil mu ruku na mé stehno.
"Ty myslíš…"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na postavy J.K.Rowlingové si nekladu žádná práva a nemám z nich žádný finanční zisk