Slib vycházejícího slunce

16. listopadu 2008 v 17:08 | Backy |  Kniha všech milovníků


Byl jarní podvečer a Naruto jako vždy seděl na houpačce před akademií budoucích geninů a vzpomínal na staré časy kdy i on tuto budovu navštěvoval. Sasuke…odešel jsi a nenechal jsi mi na tebe ani vzpomínku… alespoň obyčejnou vzpomínku, ne jen ten nápis…Přemýšlel a vtom mu slza stekla po tváři. "Vidíš to za co můžeš?! Rozbrečel jsi mě! Budoucího Hokageho!" zařval z plných plic a utekl k hlavám Hokágů. "1. kage, 2. kage, 3. kage, 5. kage a ty tati…. Jednou budu lepší než vy všichni!!" křikl a žalem se mu podlomila kolena. Ale to jen v případě že se mi vrátíš… V Konoze zapadalo slunce a ozařovalo křišťálové kuličky, co se koulely z nádherných tyrkysových očí. Následovalo ty oči až do chvíle, kdy už úplně zapadlo. Roztomilý ale velmi smutný blonďáček ještě nechtěl domů. Čekal než vyjde měsíc… Dnes byl úplněk. Narutovi to dodávalo ohromnou sílu. "Dnes se nevrátím domů… zůstanu zde, alespoň na dnešní noc, třeba se mi vrátíš…" Měsíc už vyšel, ale přítel nikde.. Naruto už neměl sílu. Sílu čekat…Klesla mu víčka a usnul na měkké trávě.Copak asi děláš? "Sasuke!! Už máš zase hlavu v oblacích?! Kolikrát jsem ti říkal, že mě musíš na slovo poslechnout! Co jsem ti teď říkal?!" Orochimaru se na chudáka Sasukeho dnes hodně osopil. Spíš bych řekl, že než bych měl mít hlavu v oblacích, tak jí mám v Konoze… "Sasuke?!" "Ano! Co zase chceš Orochi?" Osopil se náhle Sasuke. "Orochimaru-sama neměl by jste na toho kluka tolik řvát." Připojil se k diskusi Kabuto, což asi neměl dělat. "Ty si hleď svýho!" Okřikl brýlatého kluka Orochimaru. "Sasuke… řekni mi co chceš." Řekl ten slizkej had neobvykle mile. "O co ti jde?" vyprskl Sasuke. "Jen nechci aby ses tolik trápil…" Vysvětlil mu Orochimaru a začal po něm chmatat. "Co to děláš?!! Ty úchyle!" vyjekl leknutím Sasuke. "neboj, nic se ti nestane…." Dopověděl Orochi a Sasukemu se oči zaplnily slzami. "Naruto!" vykřikl Gaara vyděšeně. "Lásko tak dlouho jsem tě hledal… proč jsi tady? Vždyť nastydneš." Chrlil jednu otázku za druhou. Naruto… to jméno… už jen když ho slyším se mi chce zvracet…proč se tak musím jmenovat? Jako zrádce? Nebo… proč? Sasu… proč mi tě to mé jméno tolik připomíná?? "No tak miláčku pojď! Musím ti něco důležitýho říct." Trval si na svém Gaara. "Eh.." Naruto se zmohl jen na tichou citoslovci, ale s Gaarou pokračoval až domů. Co mi asi tak chce? Že by si mě chtěl… vzít?? Naruto přemýšlel nad tím co by mu asi tak Gaara chtěl, ale pořád se mu hlavou proháněla jedna myšlenka.
Od chvíle co Sasuke opustil Konohu, Gaarovi bylo Naruta strašně líto když koukal jak mu přítel utekl bez rozloučení…. Bez polibku…. Bez vzpomínky…. Začal mu dělat milou společnost a nějak se z toho vyvinulo to, že spolu začali chodit. "Už to jsou 3 roky Naruto co se známe, že?" zeptal se Gaara "Hm…" odpověděl Naruto se stejným nadšením v hlase jako před tím. "Naruto… už je to dlouho co ti chci říct.." začal znova Gaara a chytil Naruta za ruce, který udělal nevinný výraz ve tváři a milounce se usmál. "Je to pro mě hrozně těžký ti to říct… víš… bude to už asi měsíc co.." a vtom mu Naruto skočil do řeči: "Nic neříkej! Vím to! Já tebe taky…" řekl Naruto a znovu nahodil nevinný výraz. "Cože? Ty taky? A s kým?" Vyvalil udiveně Gaara. "Co s kým? Mno taky tě miluju.." řekl a zrudnu až za ušima. "Ale to jsem ti říct nechtěl…" přiznal se Gaara. "No nechme to na jindy." Řekl a usmál se. Přicházeli k Narutovo domovu a potkali tam Leeho. "Tak co Gaaro už jsi mu řekl, že spolu chodíme??" "Vrať se! Už mě nezajímáš! Jsi jen obyčejná shnilá verbež!" Celým lesem se ozýval Orochimarovo rozzlobený hlas. Sasuke utíkal jen co mu síly stačily (i když mu jich už moc nezbývalo). Tato noc byla ta nejkrutější a Sasuke podstoupil to nejtvrdší co mohl. Podlehl mu…. Naruto… zdalipak mě ještě budeš chtít? Běžel dál…. Dál… "Konoha!" Křikl náhle, když se mu před obličejem objevila hlavní brána jeho rodné vesnice. Naruto… nice se neboj, už běžím… Hlavou se mu míhaly jen vzpomínky na jeho tyrkysové oči. Už nemohl dál… přímo před bránou padl k zemi. "Naruto! Já.. .já ti to chtěl říct!" žadonil Gaara v Leeho náruči. "Už je pozdě Gaaro… sám moc dobře víš co jsi pro mě znamenal… a teď jsi mě zklamal. Mrzí mě to." Pověděl klidně, ale bolestivě světlovlasý kluk a jeho tyrkysové oči se zalily slzami. "Vypadněte! Chci být sám!" zakřičel hystericky a utekl. úplněk… znovu… jako minule, ale Naruto není u hlav Hokágů. vychází z vesnice a koho nevidí.. "Sasuke! Miláčku!" celá vesnice se běžela podívat na to co se stalo. Byla to nádhera… dva milenci po tolika letech… "Naruto… ty jsi mě našel…" řekl Sasuke polohlasem a Naruta prudce políbil. "Co to má znamenat??" vyděsil se Naruto. "Slib vycházejícího slunce…." Odpověděl Sasuke a znovu Naruta políbil….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

klikni pokud jsi tu

klik 100% (68)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Na postavy J.K.Rowlingové si nekladu žádná práva a nemám z nich žádný finanční zisk